Opalice u Českých Budějovic

O apatitech z Opalic jsem věděl léta zásluhou mého dobrého kamaráda z Krumlova, který je tam v mládí kopal. Od něj jsem dostal pár krystalů a tím se na dlouho Opalice ztratily z mého zájmu. Abych řekl pravdu, apatity u mě nebyly nikdy moc oblíbeným minerálem … Po letech, při jedné návštěvě Krumlova, mi kamarád řekl, že se v Opalicích chystá bagrování a jeho, jako pamětníka, co zná tajný flek nejlépe, přizvali coby poradce. A tak jsem se svezl s ním a účastnil se znovuotevření naleziště s těmi největšími krystaly apatitů v Čechách …

Bagrování se odehrálo za naprostého utajení v jeden sychravý podzimní den. I přesto se ho ale účastnilo docela dost sběratelů, včetně mě. V naší knize „Šutry pod lupou“ jsem vše podrobně popsal … Když akce skončila a vše se opět zahrabalo, tak tady bagrista nechal jenom jednu hromadu hlíny (obr.19), která se měla rozhrnout na jaře, až zahrnutá díra sedne. No a v téhle hromadě jsem se já a několik dalších sběratelů doslova vyřádilo …

Poslední zimní burzou je ta v Písku. Na ní jsem vystavoval a nabízel i pár apatitů z Opalic. Mezi mladými sběrateli z Budějovic vyvolaly veliký rozruch a téměř všechny je koupili. Prosili mě, abych jim dal plánek, kde se v Opalicích flek s apatity nalézá. Já se docela divil, protože v Budějovicích je mineralogický klub a starší sběratelé z klubu se bagrování účastnili … No jo, ale tenhle klub je rozdělen na „kasty“ a informace vlastní jenom „vyvolení“. Mladí sběratelé tak mohli jenom slintat, jejich starší kolegové jim nic neřekli a vše pečlivě utajili … No a to mě docela naštvalo! A tak jsem klukům nabídl, že druhého dne s nimi na Opalice zajedu a místo jim ukážu. Byla mírná zima a nemrzlo, takže to nebyl žádný problém. A tak jsme druhého dne společně malou haldičku rozkopali a našel se i jeden unikátní krystal apatitu (obr. 43-44). Všichni jsme si domů odnesli nějaký ten krystal. Tihle kluci mně pak později přizvali na další bagrování, které si ale už zorganizovali sami a opět se něco našlo (obr. 46-54) …

Nakonec se tam prý bagrovalo ještě jednou a tak si myslím, že lokalita je už téměř vyčerpaná a důkladně přebraná. Navíc, tyhle apatity z Opalic mají jednu velikou nevýhodu. Když se najdou, tak mají zásluhou vlhkosti, kterou v sobě obsahují docela pěknou zelenavou barvu, když se ale dají do sbírky tak vysychají, blednou a praskají … Některé krystaly se dokonce drolí a rozpadají se! Já všechny krystaly proto nakonzervoval speciálním roztokem pryskyřice, ale blednutí krystalů ani tahle konzervace nezamezila … V každém případě se jedná o největší české apatity, i když nepatří mezi nejkrásnější …

Více informací i s popisem, jak se na lokalitu dostanete, najdete v knize: „Šutry pod lupou …“