Loučná pod Klínovcem
Před mnoha lety jsem dostal darem od mého dobrého kamaráda Karla Jakobce jeden velice zajímavý minerál. Byl to docela velký perfektní krystal leucitu. Sám ho tehdy našel na lokalitě, která se jmenuje Loučná pod Klínovcem v Krušných horách. Myslel jsem si, že tento nádherný krystal už nic nepřekoná a po leucitech jsem se už více nepídil. Občas jsem na burzách sice viděl leucity a dokonce i zarostlé v hornině, ale můj perfektní krystal, který se vyjímá na čestném místě v mé vitrínce, zatím nic nepřekonalo. Později jsem studiem literatury zjistil, že ten „leucit“ vlastně leucitem není … Jedná se totiž o pseudomorfózu po leucitu! To znamená, že ty nádherné krystaly sice před dávnými časy, kdy vznikly, byly skutečně leucity, ale časem se chemicky změnily na něco úplně jiného, a tak po nich zbyly jenom krásné krystalové tvary … Leucit se změnil na živec, slídu a další křemičitany. Často se tak mluví o “pseudoleucitu“. Svět ale tyto nádherné krystaly přijal jako leucity a vzorky, které jsem viděl vyfocené na internetu po celém světě, jsou jednoduše za leucity pokládány, a to za jedny z nejhezčích světových ukázek tohoto minerálu. Proto jsem se rozhodl, že tyto nádherné krystaly nazveme taky jednoduše „leucity“ …
Můj kamarád Karel Jakobec mi nedávno říkal, že před léty osobně viděl nález leucitu z primární vyvřelé horniny, kdy měl krystal průměr celých 14cm! Dlouho jsem se sice o tuto lokalitu nezajímal a v podstatě o ní nic nevěděl, ale jak čas plynul, tak mi jednoho dne leucity jednoduše cinkly do nosu … Máme totiž k našim webovým stránkám na facebooku i takovou šutráckou skupinu, kde si sběratelé vyměňují informace a jeden sběratel tam oznámil, že v Loučné se přímo na lokalitě bagrovalo, a že i bez kopání se na tomto místě dají krásné krystaly leucitů najít. Tahle zpráva mě oslovila a já začal společně s Oldou plánovat výlet do Krušných hor, kde jsme chtěli natáčet další videa z lokalit. Loučnou jsem tedy zařadil na přední místo našeho zájmu. Navíc jsem na této lokalitě nikdy před tím nebyl! A tak jsme jednoho brzkého podzimního rána roku 2015 vyrazili do Krušných hor a po několikahodinové jízdě autem konečně dorazili do Loučné pod Klínovcem. Je to spíše osada, než vesnička, a to v těsné blízkosti Německa. Uprostřed Loučné je dokonce přechod pro pěší do Německa, no a přímo proti tomuto přechodu je na druhé straně vpravo úzká asfaltka vedoucí kamsi do kopce … Po ní jsme kousek popojeli a hned po chvíli zahnuli vpravo k chátrajícím tenisovým kurtům. Odtud vedla malá pěšinka k louce, kde jsme už z dálky viděli hromady hlíny a čerstvě rozbagrované cesty. Tak, a byli jsme na lokalitě …
Louka, která je nalezištěm leucitů, byla skutečně nejenom plná čerstvě budovaných cest, ale byly tady i vykolíkované pozemky. Bylo nám hned jasné, že tady se bude zanedlouho stavět a lokalita tak bude nadobro ztracená … S příchodem na opršenou cestu se naše nálada rázem změnila v euforii. Hned s prvním šlápnutím do hlíny jsem našel krásný, od deště pěkně umytý leucit! Rychle jsem ho vyfotil a hledal dále. Oči si musely chvíli zvykat na to, co hledáme, ale po chvilce jsme začali s Oldou nacházet jeden leucit za druhým! Prošli jsme celé staveniště křížem krážem, ale leucity jsme nacházeli jenom na jednom místě cesty, která byla nejblíže tenisovým kurtům. Tady byly ale hotové žně! Po celodenním hledání jsem naplnil tři igelitky leucity, které byly od hlíny a já se už moc těšil na mytí těchto šutráckých pokladů. Průzkumem jsme s Oldou zjistili, že nedaleko cesty je v louce hluboký výkop, který dokonce obnažoval vyvřelou primární horninu, která byla plná hodně zvětralých leucitů. Byla to ale hodně hluboká díra, snad tři metry, a nevypadala moc bezpečně. Udělal jsem v ní pár fotek a rychle mazal pryč … Nedoporučuji do ní lézt!!! Je to o hubu a myslím, že jí nový majitel stejně nechá rychle zasypat hlínou. Mnohem více leucitů se stejně našlo na cestě a v odvalech, či hromadách hlíny kolem ní …
Loučná mě ten den udělala „šťastným šutrákem“. Přišlo mi ale trochu líto, že to je možná naposledy, co si tady nějaký ten leucit najdu. Myslím, že brzy se tato lokalita stane něčí zahrádkou v moderní domečkové kolonii. Doma jsem všechny nálezy pečlivě umyl a zjistil zajímavou věc. Na lokalitě jsme našli dva typy „koulí“, jak jsme s Oldou začali leucitům říkat. Jeden typ „koulí“ byl nenápadný, bílý a krystaly po umytí měly bělavě-šedou a nevýraznou barvu. Většina těchto nálezů skončila u nás na skalce. Pak tady ale byly leucitové „koule“ s rezatým povrchem, patrně od oxidů železa a ty se v hornině doslova vyjímaly! I samostatné rezaté krystaly vypadaly nádherně. Dokonce jsme našli i leucitové krystaly, kde byla polovina „koule“ nevýrazná šedavě-bílá a druhá polovina krásně rezatá. Bylo to zajímavé zjištění a já nálezy zredukoval na krystaly, které měly rezatý povrch. Rázem jsem tak ze tří igelitek měl jednu, ale zato velice kvalitních vzorků. Dalším problémem bylo i to, že hodně krystalů bylo poškozených, odřených, či polámaných. I tyto leucity skončily bohužel na skalce …
Závěrem mohu říct, že tato lokalita mě doslova nadchla a hned bych tam jel znovu! Bohužel to brzy nebude asi možné a tak si musím užívat svých nálezů. Snažil jsem se nalezené leucity nafotit v jejich rozmanitosti. Krystaly totiž vytváří nádherné srostlice a nejvíce se mi líbí, když je krystal leucitu zarostlý do mateční vyvřelé horniny. Stal se ze mě prostě milovník leucitů a na nedávné mineralogické burze jsem několik pěkných vzorků dokonce nakoupil!!! A to jich mám doma plnou přepravku! Až doma jsem ale zjistil, že mé vlastní nálezy daleko překonávají kvalitou koupené vzorky. Leucity mi prostě učarovaly a možná si na nějaké té šutrácké burze opět nějaký ten krystal koupím, když už bude lokalita nepřístupná …
Fotogalerie – celkový přehled, včetně popisků…
