Česká Mez

O tomto nalezišti jsem dlouho nic nevěděl. Bližší informace mi dali až moji kamarádi z Moravy a jednoho dne, když jsem je navštívil a obdivoval malé, ale čiré krystalky ametystu z České Meze, tak mi Hela nakreslila na kus papíru přesný plánek, jak se na pole s čirými ametysty dostanu a kde přesně hledat. Dostal jsem ale i informace, že to je marný a že na poli se najde krystalek ametystu jen velice vzácně, a že je pole vysbírané. Hned druhého dne jsem tedy Českou Mez navštívil. Pršelo tak hustě, že se mi nechtělo z auta ani vystoupit a navíc na poli byly čerstvě nasázené brambory a v řádkách se chodí dost těžce, to ví každý sběratel …

No, ale když už jsem byl na fleku, tak mi to nedalo, alespoň se podívat, a tak jsem si vzal veliký deštník a vydal se do deště. Hned po chvilce jsem našel první malý ametyst (obr. 02-04) a měl jsem tedy veliké štěstí. Počítal jsem totiž, že nic nenajdu. První nález mě povzbudil a já tak dostal nové síly a chuť plahočit se v řádkách bramborového rozbahněného pole. Najednou jsem zahlédl na zemi něco fialového! Hned jsem začal fotit, aniž bych věděl, co se mi povedlo najít (obr. 06-10)! Pak jsem opatrně z bláta vyzvedl úžasný krystal ametystu, který mě doslova posadil na zadek! Na Českou Mez to byl docela veliký krystal, měřil 40mm, ale hlavně v sobě měl dva fantomy! Tento růst krystalů je velice vzácný a v České Mezi se ametysty občas vyskytnou právě s těmito vzácnými fantomy. Na 20.5.2008 tedy nikdy nezapomenu, protože můj nález ametystu patřil toho roku k těm nejlepším objevům a nálezům vůbec. Toho dne jsem našel ještě pár dalších krystalů s žezlovým růstem, ale už se mi první unikátní nález překonat nepovedlo …

Čas běžel, vydali jsme knihu „Šutry pod lupou“, ve které jsem svůj nejlepší nález zveřejnil a tak na pole u České Meze začalo jezdit i více hledačů … Po několika letech, na jaře roku 2013, jsem opět navštívil Moravu a jezdil po polích. Citrínová pole už ale zarůstala a mě napadlo podívat se opět do České Meze … Ta intuice … Na poli byly vysázené brambory jako tenkrát a navíc opět pršelo. Chodil jsem tedy mezi řádky v naději, že se bude opakovat unikátní nález. Pole bylo ale plné stop a mě bylo jasné, že to tady vypucoval nějaký důkladný sběratel. Už jsem to téměř vzdal a byl na odchodu, když mě napadlo podívat se na okraj pole, kde byly řádky brambor už hodně zarostlé plevelem. No, a tam se mi povedl najít jeden pěkný a veliký krystal jemně fialového ametystu. Hned jsem ho tedy nafotil (obr. 16-19) a rozhlížel se dál. V tom si moje oči doslova přitáhl lesklý krystal, který se schovával v hlíně a maskovala ho navíc zeleň. Opět jsem vytáhl foťák a vše pečlivě zdokumentoval (obr. 20-24). Nalezený krystal byl opět krasavec! Byl čirý a uprostřed měl světle fialové jádro, které přecházelo v záhnědové fantomové ohraničení. A navíc krystal byl i docela veliký, měřil 45mm! Ani jsem nechtěl věřit, že něco podobného někdy v životě ještě najdu. Je to ale opět důkaz, že se i dnes dají nalézt pěkné kameny a že žádná lokalita není vysbíraná. A tak věřím, že si i v budoucnu najdu na České Mezi nějaký ten pěkný čirý krystalek ametystu …

MARCELŮV „NÁLEZ ROKU 2018“ (obr. 27-41)

Na každého sběratele se jednou do roka usměje „veliké“ štěstí a pak se jedná o nález roku… No, a mně se to přihodilo v sobotu 11.8.2018 v pravé poledne. Toho dne jsem vyrazil na Moravu za kamarády, abych jim osobně předal časopis Lapis s fotkami krásných moravských citrínů. Vstával jsem časně ráno, abych mohl navštívit nějaké to rutilové pole. Ale měl jsem smůlu! Zvěrotice byly nezorané a Chřenovice na tom byly podobně, navíc bylo příšerné vedro. Jel jsem tedy dál na Vysočinu, chtěl jsem do Pokojovic na korundy, ale všude byly samé objížďky a já bloudil sem a tam, až jsem se před polednem ocitl ve Žďáru nad Sázavou. Bylo to zoufalé, skoro oběd, nálezy žádné a půl dne promarněný v autě!

Tak jsem si řekl, že zkusím štěstí třeba na České Mezi, která byla kousek od Žďáru. Po chvilce jízdy jsem uviděl čerstvě povláčené pole a tak jsem rychle vyskočil z auta a šel hledat vzácné ametysty, kterým se odtud také říká „fialky“ z Vysočiny… Bylo to ale zoufalé!!! Pole vyprahlé, suché, neopršené, samý prach, nebylo vidět, co je kámen, a co hrouda hlíny. I přesto byly ale skoro všude čerstvé stopy od sběratelů!!! A navíc, ametysty se tady vyskytují hodně vzácně! Chvíli jsem chodil sem a tam, bez jakéhokoli úspěchu…

V tom vedru a suchu se prostě nedalo nic vidět, natož najít… Šel jsem se tedy schovat do stínu pod strom s tím, že za chvíli odjedu pryč… V tom si mě ale najednou vysloveně „přitáhla“ nějaká síla, a já musel otočit hlavu směrem doleva! A bylo to!!! Srdce se rozbušilo a já nevěřil vlastním očím… Vlevo na zemi v prachu jednoduše ležel fialový krystal, a jaký!!! Hned jsem vytáhl foťák a udělal pár nálezových fotografií. Pak jsem krystal opláchl vodou z ostřikovače a uviděl nádhernou jemně fialovou barvu uvnitř krystalu, kterou lemovaly záhnědové fantomy, no prostě „fantazie“!!! Krystal jsem pak nafotil ještě mnohokrát, ale stále jsem nemohl uvěřit v to obrovské štěstí! Velikost krystalu je 55x45x35mm, což je na Českou Mez „obr“, a rázem se stal největším krystalem ametystu, který jsem tady našel… Tato lokalita je tedy jedním velikým překvapením. Tento nález je ale zároveň i důkazem toho, že i na vyčerpané lokalitě, když je štěstí, tak se může stát i takovýto „zázrak“, který se mi přihodil za parné srpnové soboty roku 2018…

Více informací i s popisem, jak se na lokalitu dostanete, najdete v knize: „Šutry pod lupou …“