Novovestská Huta
Je to neuvěřitelné, ale poprvé jsem byl na Novovestské Hutě, když mi bylo šestnáct let, tedy před 34 lety! Letní prázdniny roku 1980 byly plné šutráckého poznávání a já celé léto jezdil s kamarádem Lubošem Bláhou po nalezištích. Tehdy byla většina lokalit tajných a nikdo vám nedal plánek nebo podrobný popis, jak se na lokalitu dá dostat. Když se ale člověk dopídil tajného místa, tak mu bylo odměnou to, že našel hromadu krásných minerálů v kvalitě, která se dneska už tak často nenajde. S kamarádem Lubošem jsme se doslechli, že u Novovestské Huty je kdesi v lese halda s názvem „Horná Bartolomej“ a tam se má nalézat běžně tyrolit, vzácný klinoklas a celá řada dalších unikátních sekundárů mědi, které jsme tenkrát ani neznali …
Když jsme přijeli do Novovestské Huty, tak jsme se vyptávali místních, kde je halda v lese s názvem Bartolomejka. Nikdo nám ale nedokázal poradit a tak nám nezbývalo, než prohledávat lesy a že to jsou lesy rozsáhlé a hluboké, jsme zjistili velice brzy. Navíc jsme museli nést na zádech vybavení na kopání, spacáky, stan a jídlo na několikadenní výpravu. Trvalo nám celý den, než jsme se rozhodli, že to vzdáme a k večeru se vraceli lesní cestou zpět do vesnice. Už byla skoro tma, když jsme na cestě začaly nacházet zelené kameny a po chvilce uviděli malou haldičku, hned vedle cesty, která byla chráněna dřevěným hrazením, aby do ní kameny nepadaly. Naše radost byla obrovská! Brzy jsme našli i tirolity a po chvilce se objevil dokonce i sběratel od Děčína s kterým jsme se hned skamarádili a on nám potvrdil, že tohle je skutečně Horná Bartolomejka …
Spali jsme přímo na haldě ve stanu a druhý den kopali a nacházeli krásné minerály. Dodnes mám pár krásných tyrolitů (obr. 16-18), klinoklasů (obr. 28 a 30-31) a jeden perfektní strašimirit (obr. 40) z této první návštěvy Novovestské Huty. Halda byla tenkrát velice bohatá na kvalitní vzorky, stačilo jenom vybírat a balit. V té době jsem většinu šutrů, které jsem tady nacházel, ani neznal a tak jsem raději bral všechno. A udělal jsem dobře … Dodnes mě ale mrzí, že balvan plný silných bělavých kůr strašimiritu jsem sice roztloukl a naformátoval, ale vzal si domů jenom jeden vzorek, který je dodnes můj nejlepší (obr. 40) a zbytek jsem nechal ležet na haldě.
Následující roky jsem navštěvoval tuto lesní haldu vždy, když jsem vyrazil na Slovenské šutrování a pokaždé něco našel. Halda je dodnes velice bohatá, ale kvalita ukázek minerálů klesá … No jo, ale před několika lety se tady bagrovalo ve velkém a zjistilo se, že většina těch nejlepších minerálů nešla ze štoly či šachty, jak se dříve myslelo, ale z povrchové dobývky. Během tohoto bagrování se odkryly polohy se vzácným klinoklasem a na burzách se pak ukázaly vzorky vynikající kvality. Neváhal jsem a nakoupil, co se dalo (obr. 35-39). Zprvu byly klinoklasy drahé, jeden pěkný vzorek jsem koupil za 1500,- Kč (obr. 35), později se ale trh nasytil a ceny prudce klesly dolů. Poslední krásný vzorek jsem koupil na burze jenom za 350,- Kč (obr. 37). Jsem ale šťastný, že podobně bohatou plochu s klinoklasy (obr. 28), jako vzorky z bagrování, se mi povedlo najít hned během mé první návštěvy před mnoha lety, kdy mi bylo krásných šestnáct a já teprve objevoval šutrácká tajemství …
Myslím ale, že Horná Bartolomejka je haldička, která i dnes nabízí dostatek pěkných mineralogických ukázek, jak pro začínající, tak pro pokročilé sběratelé …
Více informací i s popisem, jak se na lokalitu dostanete, najdete v knize: „Šutry pod lupou …“